SEDM NEBES
Myšlenka, že existuje sedm nebes a nikoli pouze jedno, je nedílnou součástí židovské, křesťanské a islámské tradice. Běžně používáme sousloví „být v sedmém nebi“, což znamená, že jsme vrcholně šťastni; a to dává smysl, protože sedmé nebe je říší nejvyšší dokonalosti, je to místo, kde sídlí Bůh. Tato tradice je velice stará. Pochází z doby před 7000 lety, kdy v Mezopotámii vládla sumerská civilizace, jež zplodila babylonskou a chaldejskou kulturu, které zase naopak silně ovlivnily vývoj angelologie na Blízkém východě. Sedm nebes si můžeme představit jako řadu sedmi soustředných kruhů, v jejichž středu je Země.
PRVNÍ NEBE
V hebrejštině je známo jako Šamajim nebo Wilon a vládne mu anděl Sidriel. První nebe obsahuje všechno v trojrozměrném vesmíru, fyzickou úroveň bytí. Tuto říši obývají všichni andělé vládnoucí hvězdám, planetám a přírodním jevům. Patří sem i čtyři velcí archandělé – Michael, Gabriel, Rafael a Uriel - ve svých rolích planetárních vládců.
V hebrejštině je známo jako Šamajim nebo Wilon a vládne mu anděl Sidriel. První nebe obsahuje všechno v trojrozměrném vesmíru, fyzickou úroveň bytí. Tuto říši obývají všichni andělé vládnoucí hvězdám, planetám a přírodním jevům. Patří sem i čtyři velcí archandělé – Michael, Gabriel, Rafael a Uriel - ve svých rolích planetárních vládců.
DRUHÉ NEBE
Druhé nebe je známo jako Raquia a vládne mu anděl Barakiel. Tato říše je považována za prostor, kde hříšníci čekají na poslední soud. Uvězněni jsou zde i někteří z padlých andělů, včetně těch, kteří prý měli pokoutní vztahy s pozemskými ženami. Podle islámské tradice zde přebývá Ježíš Kristus a Jan Křtitel. Jedním z vládnoucích principů je Zachariel.
Druhé nebe je známo jako Raquia a vládne mu anděl Barakiel. Tato říše je považována za prostor, kde hříšníci čekají na poslední soud. Uvězněni jsou zde i někteří z padlých andělů, včetně těch, kteří prý měli pokoutní vztahy s pozemskými ženami. Podle islámské tradice zde přebývá Ježíš Kristus a Jan Křtitel. Jedním z vládnoucích principů je Zachariel.
TŘETÍ NEBE
Regentem třetího nebe, známého jako Šehaqim, je Baradiel. V jižní polovině této říše leží Rajská zahrada a Strom života, strážené třemi sty světelných andělů. Zde nebeské včely snášejí nebeský nektar nazývaný mana, který zachránil izraelity při jejich putování pouští. V severní části Šehaqimu leží peklo se všemi svými hrůzami, což se může zdát podivné, ale je to v souladu s dávnou zmínkou o tom, že nebe a peklo leží těsně vedle sebe.
Regentem třetího nebe, známého jako Šehaqim, je Baradiel. V jižní polovině této říše leží Rajská zahrada a Strom života, strážené třemi sty světelných andělů. Zde nebeské včely snášejí nebeský nektar nazývaný mana, který zachránil izraelity při jejich putování pouští. V severní části Šehaqimu leží peklo se všemi svými hrůzami, což se může zdát podivné, ale je to v souladu s dávnou zmínkou o tom, že nebe a peklo leží těsně vedle sebe.
ČTVRTÉ NEBE
Čtvrtému nebi, zvanému Machonon, vládne Zahaqiel. Je domovem „nebeského Jeruzaléma„, posvátného chrámu a oltáře Božího.
Čtvrtému nebi, zvanému Machonon, vládne Zahaqiel. Je domovem „nebeského Jeruzaléma„, posvátného chrámu a oltáře Božího.
PÁTÉ NEBE
Vládcem pátého nebe Maon nebo Mathey je Zadkiel, podle některých zdrojů Sandalfon. Zde jsou drženi – podobně jako v druhém a třetím nebi – někteří z padlých andělů, především Grigoriové neboli „Pozorovatelé“, dříve Strážci Věže čtyř směrů. Podle vize proroka Sofoniáše zde také přebývala skupina andělů zvaných Pánové, členů kůru Panstev.
Vládcem pátého nebe Maon nebo Mathey je Zadkiel, podle některých zdrojů Sandalfon. Zde jsou drženi – podobně jako v druhém a třetím nebi – někteří z padlých andělů, především Grigoriové neboli „Pozorovatelé“, dříve Strážci Věže čtyř směrů. Podle vize proroka Sofoniáše zde také přebývala skupina andělů zvaných Pánové, členů kůru Panstev.
ŠESTÉ NEBE
Regentem šestého nebe zvaného Zebul je obvykle uváděn archanděl Gabriel. Zde jsou záznamy o veškerém dění na Zemi, o přírodních událostech i o skutcích všech jedinců. Ty studují andělé spolu s dalšími obory včetně astrologie a ekologie. Prodlévá zde prý sedm fénixů a sedm cherubínů.
Regentem šestého nebe zvaného Zebul je obvykle uváděn archanděl Gabriel. Zde jsou záznamy o veškerém dění na Zemi, o přírodních událostech i o skutcích všech jedinců. Ty studují andělé spolu s dalšími obory včetně astrologie a ekologie. Prodlévá zde prý sedm fénixů a sedm cherubínů.
SEDMÉ NEBE
Nejvyšší z nebes je nazýváno Araboth a vládne mu archanděl Michael nebo příležitostně Kassiel. Je příbytkem Boha a nejvyšších řádů andělů, serafínů, cherubínů a trůnů. V této říši prý také dlí duchové ještě nenarozených lidských bytostí. Prodlévá zde i princ Božského zákona Zagzaguel.
Nejvyšší z nebes je nazýváno Araboth a vládne mu archanděl Michael nebo příležitostně Kassiel. Je příbytkem Boha a nejvyšších řádů andělů, serafínů, cherubínů a trůnů. V této říši prý také dlí duchové ještě nenarozených lidských bytostí. Prodlévá zde i princ Božského zákona Zagzaguel.
Strážní andělé
Jméno vašeho anděla strážného, patroni...
Představa, že lidé mají strážné anděly, nebo duchy, jež je ochraňují, je stará jako lidstvo samo. V dávné Mezopotámii, kolébce civilizace Středního východu, byly tyto bytosti pokládány za osobní božstva, známá jako „massar sulmi“. Tuto tradici přijaly i pozdější civilizace na tomto území, například Babyloňané a Chaldejci, kteří zase naopak ovlivnili judaismus a jeho prostřednictvím křesťanství a islám.
Představa osobních strážných duchů se dá vystopovat v minulých i současných kulturách na celém světě. V Japonsku je strážný duch znám jako kami, v Barmě jako nat, v Řecku jako démon. V předkřesťanském Římě chlapce chránili bytosti zvané genius a dívky juno. Indiáni a všechny šamanské kultury věří v duchovní průvodce, kteří se mohou zjevit v jakémkoli tvaru, hlavně v podobě totemových zvířat nebo duchů předků.V islámu má každá osoba dva páry bytostí s názvem hafaza, přičemž jeden ji stráží ve dne a druhý v noci. Tito strážní andělé ochraňují věrné před démonickým jilmem a do knihy předčítané soudného dne zaznamenávají všechny jejich činy. V koránu se píše: „On (Alláh) vysílá strážce, kteří vás budou ochraňovat a kteří v okamžiku smrti vaši duši odvedou na správné místo.“
V židovské tradici má každý anděla strážného, který mu byl přidělen při narození. Talmud uvádí, že každý člověk má minimálně jedenáct tisíc strážných andělů, i když převažuje víra, že každý má osobní anděly jen dva. Jednoho dobrého a jednoho zlého. Tento názor sdílí i křesťanská církev, jejíž tradice pochází minimálně ze třetího století před Kristem.
Strážní andělé nejsou součástí oficiálního katolického dogmatu, i když Ježíš řekl: „Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.“ (Matouš 18:10). Katolické děti se však nicméně učí modlitbičce ke svému andělíčku strážnému, o níž papež Jan XXIII na Svátku strážných andělů 2. října 1959 řekl: Musíme být živě a hluboce oddáni svému andělu strážnému a často a procítěně opakovat „tuto krásnou modlitbu, kterou jsme se naučili v dětství.“
„Andělíčku, můj strážníčku,
opatruj mi mou dušičku.
Opatruj ji ve dne v noci
od škody i od zlé moci.
Duši, tělo opatruj,
andělíčku, strážce můj.“/http://www.nakridlechandelu.cz/svet-andelu/strazni-andele
Představa osobních strážných duchů se dá vystopovat v minulých i současných kulturách na celém světě. V Japonsku je strážný duch znám jako kami, v Barmě jako nat, v Řecku jako démon. V předkřesťanském Římě chlapce chránili bytosti zvané genius a dívky juno. Indiáni a všechny šamanské kultury věří v duchovní průvodce, kteří se mohou zjevit v jakémkoli tvaru, hlavně v podobě totemových zvířat nebo duchů předků.V islámu má každá osoba dva páry bytostí s názvem hafaza, přičemž jeden ji stráží ve dne a druhý v noci. Tito strážní andělé ochraňují věrné před démonickým jilmem a do knihy předčítané soudného dne zaznamenávají všechny jejich činy. V koránu se píše: „On (Alláh) vysílá strážce, kteří vás budou ochraňovat a kteří v okamžiku smrti vaši duši odvedou na správné místo.“
V židovské tradici má každý anděla strážného, který mu byl přidělen při narození. Talmud uvádí, že každý člověk má minimálně jedenáct tisíc strážných andělů, i když převažuje víra, že každý má osobní anděly jen dva. Jednoho dobrého a jednoho zlého. Tento názor sdílí i křesťanská církev, jejíž tradice pochází minimálně ze třetího století před Kristem.
Strážní andělé nejsou součástí oficiálního katolického dogmatu, i když Ježíš řekl: „Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.“ (Matouš 18:10). Katolické děti se však nicméně učí modlitbičce ke svému andělíčku strážnému, o níž papež Jan XXIII na Svátku strážných andělů 2. října 1959 řekl: Musíme být živě a hluboce oddáni svému andělu strážnému a často a procítěně opakovat „tuto krásnou modlitbu, kterou jsme se naučili v dětství.“
„Andělíčku, můj strážníčku,
opatruj mi mou dušičku.
Opatruj ji ve dne v noci
od škody i od zlé moci.
Duši, tělo opatruj,
andělíčku, strážce můj.“/http://www.nakridlechandelu.cz/svet-andelu/strazni-andele
Karmické čištění negativních energií
Žádné komentáře:
Okomentovat