Akášické záznamy či " Knihu života "
-lze přirovnat k vesmírnému superpočítačovému systému. V tomto systému jsou uloženy všechny informace o všech lidech, jež žili na zemi. Nejsou však v něm zaznamenány pouze jednotlivé události, akášické záznamy obsahují všechny skutky, slova, pocity a úmysly všech, jež pobývali na této úrovni bytí. Tyto záznamy však nejsou pouze úložnou informací - mají obrovský vliv na naše denodenní životy, na naše vztahy a na naše postoje a názory.
V ákášických záznamech jsou zaznamenány historie každé duše od momentu jejího stvoření, tyto záznamy nás vzájemně spojují, obsahují stimuly pro všechny archetypální symboly či mýtické příběhy, jenž ovlivnily lidské chování, slouží jako zdroj inspirace pro sny a vynálezy, přitahují nás k sobě nebo nás od sebe odpuzují, jsou součástí Božské mysli, jsou nezaujatým soudcem snažícím se nás vést, vzdělávat a změnit k lepšímu. Představte si, že máte počítač, který zaznamenává všechny události, k nimž na celém světě dochází. Nezaznamenává však pouze události, ale všechny myšlenky, touhy a představy. Představte si rovněž, že se nejedná pouze o písemný zápis, ale že daný systém obsahuje videozáznam všeho, co se na zemi odehrálo od jejího stvoření. Nakonec si představte, že tato obrovská databáze obsahuje veškeré emoce všech lidí, jenž na zemi kdy žili.
Zmínky o těchto akášických záznamech, Knize života, nalézáme ve folklóru, v mýtech a v Novém a Starém zákoně, v historii Asyřanů, Féničanů, semitů a Židů. Všechny tyto národy věřily v existenci nebeských tabulí obsahující jak dějiny lidstva, tak i informace duchovního rázu. Nejrozsáhlejším zdrojem informací týkajících se akášických záznamů jsou výklady amerického senzibila a mystika Edgara Cayceho ( 1877 - 1945). Třiačtyřicet let tento pozoruhodný člověk uléhal na pohovku, zavřel svoje oči a upadl do jakéhosi stavu změněného vědomí, v němž byl schopen poskytnout jakýkoliv druh informace. Přesnost těchto informací dokládají desítky knih, jenž byl y o tomto spícím prorokovi napsány. Cayceova výjimečnost spočívala v jeho schopnosti se na tyto záznamy naladit a vybrat z nich ty informace, jenž lidem umožnily objevit vše od jejich smyslu života až po příčiny jejich momentálních potíží.
Je to zdroj informací, jenž je podle Cayceho dostupný každému. Ve snaze popsat, jak je to možné, Edgar Cayce prohlásil, že každý člověk se může na tyto ákášické záznamy naladit stejně jako se může naladit na jistou radiovou frekvenci.Přestože akášické záznamy nejsou fyzické povahy, patřičně naladěný jedinec může danou informaci " slyšet ", " vidět " a " prožít ". Tyto záznamy lze přirovnat filmům ve fyzickém světě. Tento film si můžeme znovu přehrát, abychom tomu, čeho jsme byli svědkem, lépe porozuměli. Je v něm rovněž zaznamenáno vše, čemu jsme se naučili, podává velmi přesný obraz o všech našich promarněných příležitostech a chybách.
Naše vztahy s ostatními jsou neustále pokračujícím procesem, z něhož se můžeme hodně dozvědět o sobě samých. S nikým se nesetkáváme náhodně. Duše jsou k sobě přitahovány, aby se naučili druhé milovat a vzájemně si odpouštět. Osvojení těchto dvou věcí je předpokladem duchovního růstu a pokroku. Bude-li naše snažení v tomto ohledu úspěšné, pak jednoho dne dosáhneme takového stavu dokonalosti, jež nám umožní stát se společníkem samotného Stvořitele.
Jaký je smysl akášických záznamů? Jednoduše řečeno jejich posláním je, abychom nezapomněli svoji minulost a mohli se z ní poučit. Napomáhají tak našemu duchovnímu a duševnímu růstu. Bůh je ve své podstatě láska a ve vesmíru panuje řád a pořádek. Každý z nás byl nejdříve stvořen jako nehmotná duše, aby se stal společníkem stvořitele. V souladu s písmem jsme byli stvořeni k obrazu Božímu a ve svém přirozeném stavu jsme proto nehmotnými dušemi. Život nezačal v momentě našeho narození, předtím jsme existovali jako duše. Bůh každému z nás poskytl příležitost k sebevyjádření - abychom se tzv. našli. Vzhledem k tomu, že jsme byli stvořeni k jeho obrazu , teprve naše vlastní rozhodnutí, naše vlastní zážitky a skutky vedou k tomu, abychom se od druhých odlišili a vytvořili si tam svoji vlastní individualitu. Poté, co jsme svoji jinakost objevili, se dříve nebo později znovu snažíme znovu k Němu vrátit a stát se jeho společníky a spolutvůrci.
Z Cayceova pohledu jsou naše těla pouze dočasným příbytkem duše a stejně tak, jako se majitel zbaví svého automobilu zjistí-li, že není schopen vykonávat svoji funkci, tak i my odkládáme svoje těla, přestanou-li nám sloužit. Nejsme těla s dušemi, ale duchovní bytosti, jenž se z jistých důvodů momentálně nacházejí v tělech. Je-li tomu skutečně tak a jsme-li skutečně ve své podstatě duchovními bytostmi, můžeme se zeptat: " Co tady potom děláme " ? Cayce říká, že se zde učíme.
Duše nejenom poznává svoji vlastní identitu, ale uvědomuje si, jak jistá rozhodnutí vedou k jistým výsledkům. Postupně nabývané zkušenosti se časem stávají moudrostí. Moudrost vede k soucítění s ostatními bytostmi a konečným výsledkem se dříve nebo později stane láska. V tomto okamžiku si je duše vědoma nejen své vlastní identity, ale i svého skutečného vztahu vůči Bohu. Duše si uvědomuje, že její primární esence je stejná jako primární esence Boha - je jí LÁSKA.
Z výkladů vyplývá, že náš život sice probíhá v souladu s karmickým zákonem příčiny a následku, ale vlivy z minulosti netvoří základ k fatalistickému procesu, naše minulost spíše poskytuje rámec jistých potenciálů a možností. Všechny tyto možnosti jsou obsaženy v akášických záznamech. Daná rozhodnutí, činy a svobodná vůle určí podobu našeho života. Cayce nepokládal za nanejvýše důležité čím bytost v minulosti byla kdysi nebo co dělala, ale to, jak se chová v tomto životě, na tomto místě, přímo nyní: "..to, že se ( z výkladů ) dozvíte, že jste byla pohřbena pod jabloní na zahradě vaší babičky, z nás neudělá lepšího občana či matku! Podstatné však je, abyste si uvědomila, že vzhledem k tomu, že jste se k druhým nechovala tak, jak byste měla, jste později trpěla a že nyní to můžete napravit tím, že vaše chování bude v souladu s vaším ideálem - to má cenu ! " O jedné mladé ženě bylo řečeno, že si ze své minulosti přinesla vrozené hudební nadání a že tento talent v sobě může probudit pomocí meditací a naladění se:" Neboť, když se člověk naladí na to, co dosáhnul, dokonce i jen na moment, pak pozná, co znal v minulosti ."
/Podle Edgara Cayce - Tajemství kroniky Akáše, napsáno Ivanou Sedláčkovou./
Žádné komentáře:
Okomentovat